Hospodářská komora ČR

Kdo jsme

Hospodářská komora České republiky je nejvýznamnějším reprezentantem podnikatelské sféry. Sdružuje 15 000 členů organizovaných v 68 komorách v regionech a ve 107 oborových asociacích.

Hospodářská komora České republiky je jediným zákonným zástupcem podnikatelů v ČR. Její činnost je zakotvena zákonem č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Zmíněná právní norma praví, že Hospodářská komora ČR hájí zájmy podnikatelů ze všech oborů a ze všech regionů s výjimkou oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR).

Poslání a historie

Posláním Hospodářské komory je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu.

Současná Hospodářská komora úzce navazuje na činnost nejen předválečných obchodních, průmyslových a živnostenských komor, živnostenských spolků a dalších samosprávných podnikatelských sdružení, ale její historie je také úzce spjata s historií obchodních komor z doby Rakouska – Uherska. Ty byly zřízeny na základě zákona č. 122 říšského zákoníku z 18. března 1850, kdy se postupně ustavily všechny obchodní komory v celém teritoriu Rakouska – Uherska. Na území českého státu se jednalo o brněnskou, pražskou, českobudějovickou, plzeňskou, chebskou, olomouckou, libereckou a opavskou obchodní komoru (ustaveny v letech 1850 až 1851).

V živnostenské části se komora hlásí k historickému odkazu středověkých cechů, jejichž kořeny sahají až do 14. století, do období vlády Karla IV. i období staršího. Tehdy v městech českého království začaly vznikat první cechy, sdružující a zastupující zájmy jednotlivých řemeslných profesí. Svůj vlastní cech měli zedníci, kameníci, krejčí, obuvníci, koláři, platnéři či hrnčíři. Právě ochrana a zastupování zájmů řemeslných živností spojuje někdejší cechy s dnešní hospodářskou komorou. Novodobé cechy jsou součástí komory.

Struktura komory

Současná podoba a struktura komory je dána výše zmíněným zákonem č. 301/1992 Sb. V čele komory stojí prezident, aktuálně je jím Vladimír Dlouhý, volený sněmem Hospodářské komory ČR, tedy přímo členy komory. Pracovním orgánem je prezidium, tvořené prezidentem a viceprezidenty. Každému z viceprezidentů je svěřena gesce, které se věnuje a v jejímž rámci vykonává své aktivity v komoře. Řídícím orgánem Hospodářské komory je představenstvo. Jako kontrolní orgán je zřízena Dozorčí rada, pro řešení sporů mezi členy funguje Smírčí komise. Funkční období je tříleté.

Výkonným orgánem Hospodářské komory je Úřad Hospodářské komory ČR. Za jeho činnost odpovídá představenstvu komory tajemník úřadu, který je jmenován a odvoláván představenstvem komory. V současnosti je jím Tomáš Vrbík. Úřad zabezpečuje prostřednictvím svých odborů plnění úkolů, vyplývajících z působnosti komory dle zákona a dle aktuálních priorit či úkolů, schválených představenstvem či sněmem Hospodářské komory ČR.

Hospodářská komora každý rok formuluje Akční plán Hospodářské komory ČR neboli priority Hospodářské komory ČR pro dané období. Akční plán představuje souhrn klíčových opatření, která jsou vedením komory prosazována ve vztahu ke státní správě a samosprávě. Reflektuje zájmy členské základny pro zlepšení podmínek podnikatelského prostředí.

Zastoupení v krajích

V regionech je Hospodářská komora zastoupena krajskými, regionálními a okresními hospodářskými komorami. Hospodářskou komoru tak naleznete v každém kraji, ve více než 70 městech ČR. Komory v regionech poskytují podporu podnikatelům zejména poradenskými a konzultačními službami v otázkách spojených s podnikatelskou činností, vydáváním ověřených výpisů vybraných agend státní správy, podporou vzdělávání, pomocí při vstupu na zahraniční trhy apod.

zjistit více